Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika, je stát v severní části střední Evropy. Na severovýchodě sousedí s Litvou a Ruskem, na východě s Běloruskem a Ukrajinou, na jihu se Slovenskem a Českem a na západě s Německem. Sdílí také námořní hranice s Dánskem a Švédskem. Polsko se dělí na 16 vojvodství, má rozlohu 311 928 km² a žije v něm 38 milionů obyvatel a je tak pátým nejlidnatějším členským státem Evropské unie. Hlavním a největším městem je Varšava. Mezi další velká města patří Krakov, Vratislav, Lodž, Poznaň, Gdaňsk a Štětín. Polsko má mírné přechodné podnebí a jeho území tvoří z velké části Středoevropská nížina, která se rozkládá od Baltského moře na severu až po Sudety a Karpaty na jihu. Nejdelší polskou řekou je Visla a nejvyšším bodem Polska je hora Rysy, která se nachází ve Vysokých Tatrách. více na Wikipedia.org
- Polska
- Polsce
- Polsko
- Polsky pusté
- Polsku
- Polsky
- Polskou
- Polští
- Polská
- Polsko troje
- Polské vojně
- Polště
- Polsky hruď
- Polskem
- Polsky kraje
- Lechické sahá
- Polské
- Polská vlasti
- Polsky věků
- Polského krále
Básně obsahující tuto entitu
-
Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský
- NÁRODA ČESKÉHO SKOK (1959)
- Antonín Bulant
-
Svatopluk Čech
- STEP. (1910)
- báseň bez názvu (1884)
-
František Ladislav Čelakovský
- XXII. VELIKÝ PTAČÍ TRH. (1829)
-
Emanuel Čenkov
- DVĚ MODLITBY. (1934)
- Karel Červinka
-
Otakar Červinka
- ŽIŽKŮV TÁBOR. (1921)
- báseň bez názvu (1875)
-
Gustav Dörfl
- Jan a Jan. (1896)
-
Karel Dostál-Lutinov
- Genealogie. (1913)
-
Xaver Dvořák
- DO LUŽICE (1929)
- DRAHÉ POLSCE (1929)
- DRAHÉ POLSCE V SLAVNÝ DEN! (1934)
- MY PŘISAHÁME! (1931)
- MY PŘISAHÁME! (1931)
- STRÁŽNÉ OHNĚ. (1934)
-
Vincenc Furch
- Bitva u Košic. (1874)
- Bitva u Košic. (1850)
- Chlopicki. (1874)
- Dumka. (1874)
- I. Polák vezdy je opásán, (1850)
- I. Polák vezdy je opásán, (1874)
- Kázaní Polské, v Paříži dne 29. listopadu 1849. (1874)
- Kázaní Polské, v Paříži dne 29. Listopadu 1849. (1850)
- Marná oběť. (1874)
- Památka. (1874)
- Polska-Troja. (1874)
- V. Pro kohouta Francouského (1850)
- V. Pro kohouta Francouzského (1874)
- Vojenská porada v Debrecíně. (1874)
- Vojenská porada v Debrecíně. (1850)
- XXII. Hostýn v oblaky se halí – (1874)
-
Adolf Heyduk
- Hej, Slované! (1888)
- OLDŘICH Z LICHTENBURKA. (1906)
- SMRT VÁCLAVA III. (1913)
- XLV. VE ZNOJMĚ. (1921)
- XXIV. POSELSTVÍ. (1920)
- Z DOB STÍHÁNÍ BRATRŮ NA CHRUDIMSKU. (1913)
-
Šebestián Hněvkovský
- Na Prahu. (1841)
- báseň bez názvu (1844)
-
H. Uden
- Sál prostorný Krakovské Sukiennice, (1897)
- báseň bez názvu (1898)
- František Jaroslav Kamenický
-
František Matouš Klácel
- LXXVII. Láska bratrská. (1837)
- XC. U hrobu Dobrovského. (1837)
-
Antonín Klášterský
- Lužici (1923)
- NEZABUDKY (1929)
- V DEN DUŠIČEK. (1919)
- Jan Kollár
- Jan Pravoslav Koubek
-
Petr Křička
- PŘEDJAŘÍ. (1946)
- Slzy krokodýlí (1946)
-
Bohuslav Květ
- Oh, Evo... (1902)
-
Karel Hynek Mácha
- BRATŘI. (1928)
-
Josef Svatopluk Machar
- KATEŘINA II. (1921)
- KATEŘINA II. (1929)
- PAPEŽ A CÍSAŘ (1932)
- PAPEŽ A CÍSAŘ. (1912)
- POLSCE (1938)
- POLSCE. (1927)
- V DEN DEVADESÁTÝCH NAROZENIN (1938)
- V DEN DEVADESÁTÝCH NAROZENIN. (1926)
- VLASTENCI V. (1928)
- VLASTENCI. V. (1921)
- XIII. Polsce. (1893)
- XIII. POLSCE* (1932)
- ŽIŽKA (1937)
- ŽIŽKA. (1911)
-
Heřman Městecký
- II. Kněz národa. (1882)
-
Augustin Eugen Mužík
- Za Ig. Kraszewskim. (1893)
- ŽIŽKOVA ŽENITBA. (1920)
-
Augusta Vojtěch Nevšímal
- Chlapík z Polské. (1876)
- Osvobozený Jerusalem. (1876)
-
Eliška Pechová-Krásnohorská
- ŽIJ, SLOVANSTVO! (1922)
-
Ferdinand Písecký
- Polská hymna. (1919)
- Smutný případ. (1919)
-
Karel Sabina
- POLAN. (1911)
-
Václav Šolc
- Slávy děti. (1868)
- SLÁVY DĚTI. (1872)
- Antonín Sova
-
Jan Spáčil-Žeranovský
- POLSCE. (1909)
-
Ervín Špindler
- II. Pod citadelou. (1866)
- V. Misie. (1866)
-
Antal Stašek
- báseň bez názvu (1872)
- František Sušil
-
Bohuslav Tablic
- Svobodné Volení. (1806)
-
Karel Marie Drahotín Villani
- Ulánská. (1862)
-
Jan Erazim Vocel
- báseň bez názvu (1846)
-
Václav Vojáček
- báseň bez názvu (1845)
-
Jaroslav Vrchlický
- Adam Asnyk. (1897)
- Marii Konopnické r. 1902. (1904)
- Michal Szwejcer. (1891)
- Paní Heleně Modrzejewské. (1897)
- Polsce. (1901)
- Při zprávě, že kosti Kollárovy do Čech převezeny nebudou. (1895)
- SVOJANOVSKÝ KŘIŽÁČEK (1963)
- báseň bez názvu (1906)
- báseň bez názvu (1885)
-
Josef Wenzig
- báseň bez názvu (1876)
- báseň bez názvu (1876)
-
Julius Zeyer
- OLGERD GEJŠTOR. (1889)