Mám rány z boje...

Jaroslav Vrchlický

Mám rány z boje...
Mám rány z boje, hrdě však je nesu, ne před nimi, spíš úzkostí se třesu, by hlahol úspěchu zněl zaslouženě, jak z ňader zvonu plným proudem; v ceně ten neklesá, kdo v boji pošramocen, kůň musí zbodán být, když má být zkrocen a s jizvami na ňadrech, v obličeji je vojín teprv celý v bitvy reji. Tak ať to prší, ať to padá, fičí. Co dobré na mně, nikdo neukřičí, to zůstane... Rozdával kořist boje Cid vítězům svým ne dle jejich kroje, dle barvy chocholu, dle kopí délky, leč podle ran a krve; ten byl velký a ten byl hoden sednout v bok mu směle, kdo nejvíc ran měl z předu na svém těle a v štítu, přilbě, hledí nejvíc tesů. Mám rány z boje, hrdě je však nesu. 49