Myšlénka.

Jaroslav Vrchlický

Myšlénka.
Kdo myslí, vím, ten ještě mudrc není, však pouze myslit, jest juž vykoupení. Ať třeba blud nás při tom lapí v sítě; před tajem věčným jest i mudrc dítě, toť studny kámen, který nenazvedne, toť záclony stín, který neprohlédne, toť žernov, který kruší nás a drtí. To všecko duch ví, nad kraterem smrti jenž chví se, když na dvéře taje buší. Nechť pravdu nezví – v myšlénce ji tuší. 98