Po přečtení Zolova románu „Člověk – bestie“.

Jaroslav Vrchlický

Po přečtení Zolova románu „Člověk – bestie“.
Ten v noc letící vlak s tím lidským masem bez vůdce, směru, v pospas vydán zhouby, ten epického dláta tesy vhloubí se v srdce čtenáře, jenž trne žasem. Ten vlak to čas, tys část nákladu jeho. Let šílený! – Kam? – To se nikdo neptá; ten zpívá, onen kleje, třetí reptá a vše to letí... Jaký konec všeho? My tak juž zvykli té orgii letu, té vřavě sterých vášní, zpilých hlasů, že pravdu, cíl a hvězdu ve tmách, krásu jsme ztratili a s nimi každou metu. A letíme... bez cíle, bez naděje, v noc za námi jak příšerný škleb letí, checht samovrahů, ston vražděných dětí, finale děsné lidské epopeje. 28
Básně v knize Brevíř moderního člověka:
  1. Introitus.
  2. Memento živlů.
  3. Můj bože!
  4. Fatum.
  5. Ten konec!
  6. V zimní noci.
  7. Chimery.
  8. Jedno moře.
  9. Schody.
  10. Jepice.
  11. O žních.
  12. Po přečtení Zolova románu „Člověk – bestie“.
  13. Kristu na Golgotě.
  14. V zlé chvíli.
  15. Memento.
  16. Cestou k resignaci.
  17. Hlas.
  18. Při čtení životopisu Cervantova.
  19. Dolů s křídly!
  20. Jindy a nyní.
  21. Modní hesla.
  22. Všednost.
  23. Hloupý August.
  24. Mám rány z boje...
  25. Kus poetiky.
  26. Modernímu verši.
  27. Kaleidoskop.
  28. Ballada moderní.
  29. Mozek a srdce.
  30. Nová generace.
  31. Vigilie.
  32. Mužné slovo.
  33. Mandarini.
  34. Chci vědět!
  35. Dědičnost.
  36. Svítící oblaka.
  37. Mlhoviny.
  38. Myšlénka.
  39. Duha.
  40. Homo homini lupus.
  41. Bůh.
  42. Rej hodin.
  43. Parte.
  44. Na okraj stránky Wrightových karikatur.
  45. Časová meditace.
  46. Vánoce 1890.
  47. Ropucha.
  48. Žalm života.
  49. Píseň umělcova.
  50. Chléb.
  51. Modernost.
  52. Do památníku.
  53. Duha na zemi.
  54. Jarnímu slunci.
  55. Rozsevač.
  56. Bílá sobota.
  57. Jde led...
  58. Moderní majáky.*)