Duha.

Jaroslav Vrchlický

Duha.
Když hoch jsem byl, já překročit chtěl duhu. Však marně. Za mnou prchala dál v luhu, na vrbách visela, výš nad topoly se klenula, až v mračen šedém poli se smála sedmibarvou vlajkou svojí. Teď zdálo se mi: Hle, tam hvozd v ní stojí! Já běžel k němu. Ne, tam v poli žita teď v deštných kapkách opály se kmitá. Ne, nebyla tam. Byla dále zase, v tom klamavém, vždy mihotavém jase, tak prchala přede mnou v každém kroku, co nevěda já sám ji nesl v oku. Ó Pravdo! Dobro! Kráso! Shodo! Štěstí! Proč jinde líp vždy vidíme vás kvésti a zářit jako lesklou duhu v listí vždy sobě k neklidu a ku závisti? Jste přece v našich ňadrech, jen tam sáhnout a netřeba juž hledat, toužit, prahnout, na pídi své vás máme v jarmu tuhém za stolem svým, v své knize, za svým pluhem, tam z tůně zříte míru bezedného. Jen vidět, poznati v čas, hle, taj všeho. 99
Básně v knize Brevíř moderního člověka:
  1. Introitus.
  2. Memento živlů.
  3. Můj bože!
  4. Fatum.
  5. Ten konec!
  6. V zimní noci.
  7. Chimery.
  8. Jedno moře.
  9. Schody.
  10. Jepice.
  11. O žních.
  12. Po přečtení Zolova románu „Člověk – bestie“.
  13. Kristu na Golgotě.
  14. V zlé chvíli.
  15. Memento.
  16. Cestou k resignaci.
  17. Hlas.
  18. Při čtení životopisu Cervantova.
  19. Dolů s křídly!
  20. Jindy a nyní.
  21. Modní hesla.
  22. Všednost.
  23. Hloupý August.
  24. Mám rány z boje...
  25. Kus poetiky.
  26. Modernímu verši.
  27. Kaleidoskop.
  28. Ballada moderní.
  29. Mozek a srdce.
  30. Nová generace.
  31. Vigilie.
  32. Mužné slovo.
  33. Mandarini.
  34. Chci vědět!
  35. Dědičnost.
  36. Svítící oblaka.
  37. Mlhoviny.
  38. Myšlénka.
  39. Duha.
  40. Homo homini lupus.
  41. Bůh.
  42. Rej hodin.
  43. Parte.
  44. Na okraj stránky Wrightových karikatur.
  45. Časová meditace.
  46. Vánoce 1890.
  47. Ropucha.
  48. Žalm života.
  49. Píseň umělcova.
  50. Chléb.
  51. Modernost.
  52. Do památníku.
  53. Duha na zemi.
  54. Jarnímu slunci.
  55. Rozsevač.
  56. Bílá sobota.
  57. Jde led...
  58. Moderní majáky.*)