O žních.

Jaroslav Vrchlický

O žních.
Ženci to jest jedno, ten juž všecko skosí: klasy plné zrní, svlačec plný rosy. Kosu nabrousí jen, juž to šikem padá, jedna zlatá vlna jsou ta šírá lada. Do topolů stínu v poledne jen sedne, svlaží rty a zdřímne, než se k práci zvedne. A zas juž to lítá,svlačec plný rosy, klasy plné zrní, žnec ten všecko skosí. Smrti to jest jedno, na vyhublém koni lítá celým světem, kosa stále zvoní. Ani nebrousí ji, času nevšimne si, nejí o poledni, večer nezdřímne si. A jen stále jezdí, a jen stále kosí klasy plné zrní, svlačec plný rosy. Tak vždy myslit musím, když se octnu v kraji, klepání kos v písni cvrčků když se tají. Když žnec pot si utře, proudem jenž se leje. – Ni té chvilky klidu Smrt nám nedopřeje! 27
Básně v knize Brevíř moderního člověka:
  1. Introitus.
  2. Memento živlů.
  3. Můj bože!
  4. Fatum.
  5. Ten konec!
  6. V zimní noci.
  7. Chimery.
  8. Jedno moře.
  9. Schody.
  10. Jepice.
  11. O žních.
  12. Po přečtení Zolova románu „Člověk – bestie“.
  13. Kristu na Golgotě.
  14. V zlé chvíli.
  15. Memento.
  16. Cestou k resignaci.
  17. Hlas.
  18. Při čtení životopisu Cervantova.
  19. Dolů s křídly!
  20. Jindy a nyní.
  21. Modní hesla.
  22. Všednost.
  23. Hloupý August.
  24. Mám rány z boje...
  25. Kus poetiky.
  26. Modernímu verši.
  27. Kaleidoskop.
  28. Ballada moderní.
  29. Mozek a srdce.
  30. Nová generace.
  31. Vigilie.
  32. Mužné slovo.
  33. Mandarini.
  34. Chci vědět!
  35. Dědičnost.
  36. Svítící oblaka.
  37. Mlhoviny.
  38. Myšlénka.
  39. Duha.
  40. Homo homini lupus.
  41. Bůh.
  42. Rej hodin.
  43. Parte.
  44. Na okraj stránky Wrightových karikatur.
  45. Časová meditace.
  46. Vánoce 1890.
  47. Ropucha.
  48. Žalm života.
  49. Píseň umělcova.
  50. Chléb.
  51. Modernost.
  52. Do památníku.
  53. Duha na zemi.
  54. Jarnímu slunci.
  55. Rozsevač.
  56. Bílá sobota.
  57. Jde led...
  58. Moderní majáky.*)