JARNÍ.

Jaroslav Vrchlický

JARNÍ.
Já kráčel stromy třešní kvetoucími, v nich zvolna šel jsem pomalu a rád, svit slunce probleskoval mezi nimi, a občas květ na moje čelo pad’. To byla báseň jara, kouzla, vůně,...vůně... já opět musil v zamyšlení stát... Tak jednou svítit, plát, všem blaha tůně... dech, radost, jásot... Ach, jen jedenkrát! 40