PÍSEŇ.

Jaroslav Vrchlický

PÍSEŇ.
Magnolií hrdé květy prvním slunce paprskem v zářném lesku přes noc pukly, dýchly – až se třásla zem. Magnolií hrdé květy v záhon parku svítí všem, jak by děly: Srdce lidské, ze mne si tu příklad vem! Fialka se stydí ještě, bledule sní pod sněhem, já jen hořím, otvírám se, voním, dýchám: Láska jsem! 91