NA MOŘI.

Jaroslav Vrchlický

NA MOŘI.
Ó, mnohé srdce almužnou vždy chodí a bude chodit v poslední až den. Ó, nevěř, v přístav každou loď že vodí Bůh její – Já jsem takou pustou lodí, bez cíle je můj prázdný den i sen. Tak občas usnu, všecko zapomínám, do sebe zabrán, o kráse sní duch, ku cizím světům obrací se jinam, tam květům snů svých hrdé hlavy stínám, než vyruší mne světa řev a ruch. Tu vidím bezdný prostor světla zase, bez vůdce zřím se, dálné na moře jsem vržen sám – jen ve vlnivém jase pár motýlků – mých snů to – třepetá se a zniká v bezmezné té prostoře... 44