Mořská nemoc.

Jaroslav Vrchlický

Mořská nemoc.
Až posud šlo to dobře, sborem hádá se společnost, že přestojí to v zdraví; v tom zadul vítr, jako dům když padá, loď celá v peřeji se řítí splavy. A nahoru, zas dolů větrů váda ji hází – a teď šikmo, kolébavý to tanec, bokem, přídou bez únavy, o stěžeň darmo podepíráš záda. A darmo tam se chytáš za zábradlí, v jídelně talíře se stolu spadly a celá společnost tak divně ztichla. – A sotva vlna na palubu šplíchla, vše zmlkne, do kajuty dolů spěje a bradatý jen námořník se směje... 21