II. Tanec milujících.

Jaroslav Vrchlický

II.
Tanec milujících.

V jakém víru stíhají se v tanci páry! Ten její šat, jak utkán z lehké páry, ten vlhký zrak a na ňadrech ta růže... Jen v tanci tak ji k sobě tisknout může; [115] jak tančil by! Co noc mu a co ráno! Jak tančil by, až vytančil by „ano“. Tak v tanci žitím též ji provázeti! A lustr, hudba, sál, vše kol s ním letí...