Kdy zas?

Jaroslav Vrchlický

Kdy zas?
Na břehu moře stál jsem sám, to v noci mlhavé, šeré a díval jsem se v náruč tmám, jak do břehu bije a pere. Jen bílé pěny hřebeny se mihly tmou jako hříva burného oře, šílený jenž vztekem deptá zem, zrývá. Jak apokalyptickou potvoru já viděl bouřné moře a rozuměl proudů jsem hovoru do jícnu jejich noře Sese myšlénkou a obrazy, jak v zmoka chřtán anděl kopí a dunivými nárazy, jež břehy pěnou kropí, cítil se vždy silnějším a jemu roven skoro! – Kdy srdce bouř zase zkonejším, kdy vzpláš mi u moře, Zoro? 26