PRO ŽIVOT.

Jaroslav Vrchlický

PRO ŽIVOT.
Co lepší? Horší? – Vše jest od Boha. To pravé vybrat si, tvá úloha, a jestli jsi se zmýlil, buďsi jednou, andělské ruce vždy tě z prachu zvednou.zvednou, neb člověk jsi a chybovat je hráz, jíž nevyhne se anděl ani ďas, jak člověk stále živ jsa v její sfeře? Ať dává chudým, od Boha ať béře, vždy chybit můž’, neb nezná vše, co matemate, a hatí úmysly i nejvíc svaté. Tak poklidně jdi dále svojí drahou a potká-li tě, uzřít krásu nahounahou, tu obejmi a jí se nevyhýbej, spíš v prachu svaté její stopy zlíbej, jí celý vzdej se. Kdysi starý Hatem zřel sedm lamp v svém vytržení svatém, šest hořelo jich jasně, sedmá sotva že blikala, hrozila zhasnout rázem. A Hatem svojí tváří padl na zem a pravil k Bohu: „Pane, tys má kotva! 14 Pro lásku mou té lampě nedej zhasnout, nad dílem tvojím – mám-li, chceš-li, žasnout, oleje nemá...“ „Krve jí dej vlastní!“ hlas z nebe zazněl, „toť tvá k dobru láska i ku kráse, zkveť almužnou či básní, mně obé milé, ať plá do tmy žití!“ Děl Hatem: „Pane, jak tě pochopiti? Však jak chceš budiž, platí tato sázka, jenjen, lampolampo, hoř, tyty, živote můjmůj, zhasni!“ 15