TICHÁ SLZA.

Jaroslav Vrchlický

TICHÁ SLZA.
Nikdo nemoh’ vidět ji, jak se přes líc skradla, a přec růže nejkrasší, mladost má, v ní svadla. Nikdo nespěl osušit hořkou kapku její, přec má vůle i můj cit jí se posud chvějí. 31