PÍSEŇ.

Jaroslav Vrchlický

PÍSEŇ.
Těšit se – to málo, čekat – jest již víc! nejvyšší jest – štěstí, pít z tvých zřítelnic! Nejen z těch i z retů, z celé bytosti, jedině se rovná plesu věčnosti! Tak nám jednou bude, neklame-li báj, až nám otevře se Kosmu taj i ráj, Potompotom pocítíme, co jen tušil sen, že můž’ dát jen láska, ale ona jen! 74