IV. S nebe deště celé toky

Jaroslav Vrchlický

IV.
S nebe deště celé toky
S nebe deště celé toky
ulicí zní šumně, dlouze, a ty zvuky jsou jak kroky k tomu, který čeká v touze.
Zřetelně je rozeznávámrozeznávám, jistě chodí někdo venku, naslouchám a pozor dávám svoji vlastní na myšlenku. Či snad jsou to kroky její, myšlenky či mojí paní? Tišeji, teď pomaleji doznívají v zaléhání. Jistě jedna z nich to bude! Všecku krev svou srdce sází... Ustal déšť... již ticho všade, Svatý mír v mou duši vchází... 29