I. VÁM.

Jaroslav Vrchlický

I.
VÁM.
(K illustraci E. M. Liliena.)
Myslitelů hlavy s vzlety básníků, srdce chmur i slávy s tluky slavíků, zřím váš profil čistý nad Talmudu listy, stín a blesk kam místy mih’ se v promyku. Lidstva nad kolébkou patriarchů dav, mythů přízi hebkou, božství zlatohlav, v mystickém tkal zpěvu, plném svatých hněvů, šakalích, lvích řevů, poesie splav. 97 Přísní zákoníci s thorou v dlani své, bolest věků v líci, jak jim ňadra rve, jak je vděkem tonů z duší milionů zpátky ku Sionu mocná tužba rve! Trpitelé, reci jako Makabej, v ohnivé muk peci, v Baala mrzký rej; přísní mravokárci, velební vy starci, strdí, mléka dárci, v běd stých epopej! Moudří, důmyslní, lepších nemá zem, svatých vznětů plná, Šamai s Hillelem, chytří, opatrní, jimiž pravdy zrní na skále i v trní šlehlo plamenem. V žalářích a střílnách zašlých století, v moderních jak dílnách stejně prokletí, 98 štváni v davech psancipsanci, na korábech hnanci, v bouří mořských tanci, v děsném objetí! Zapadnutí rabbi v bídy, nouze šeď, Kabbala jež vábí, a jimž rozum zeď; bludní s šedin květem, s prorokovým retem, Akiba jak světem, dejte odpověď! Tolik velkých žárů! Tolik smělých met! Tolik ducha darů, démantů co vět, tolik strázně, kázně, poesie bázně, nevyzní přec prázdně v bezbohý náš svět! 99