DUŠE ŽENY.

Jan Rokyta

DUŠE ŽENY.
Jsou duše vaše stkány z příze jiných světů – v nich kořeny tkví vašich tužeb, snů a vznětů, k nim do dálky váš pohled zírá roztoužený, když cit vás sevřel v objetí, ó, dívky, ženy. Tam v hájích tajemných jsou vaší lásky zřídla, tam duše vaše dostala svá bílá křídla, jež k oblakům vás nesou, když se láskou chvíte, a jimiž od země nás k nebi povznášíte. Vy blíž jste tajemství, jež vodí nás a kruší, vždyť každá žena část ho skrývá ve své duši – a jeho vůně vzbuzuje v nás citů vření, když na rtech vašich spočineme v políbení. Ó, bytosti, jež v duši chováte svět jiný, jen vámi jsou vše naše myšlenky a činy, a požehnáním země – vaše láska čistá! Vždyť žena byla to, jež lidstvu dala Krista! [34]