SKÁLA.

Jan Rokyta

SKÁLA.
Jak je tu smutno na skále mého žití! Znavené slunce mlhami sotva zříti – a moje hvězdy! Kdo mi je zase vznítí? A moje země, minulost již mne vzala! Po kuse kusy dravá ji vlna rvala, a teď z ní pustá skála tu zbývá malá. Šedivá skála, tvrdý jen balvan holý, po nocích bez snů od něho hlava bolí – s úzkostí zřím, jak zvolna se, stále drolí. Kámen se sřítí – moře se sotva zvíří, hrozivě kol se na kraj až obzoru šíří, žádnou se, žádnou obětí neusmíří. A nikde lodi! Moře pláň nepřehledná – časem jen bouře na moři změnu zjedná, mrtvoly drahé vynáší k skále mé ze dna... [53]
Básně v knize Světla a bludičky:
  1. PRSTEN.
  2. KVÍTÍ VE SNĚHU.
  3. VEŠLA JSTE V PŘÍTMÍ DRÁHY MOJÍ...
  4. MY JSME SE JIŽ DÁVNO ZNALI...
  5. KVĚTY POLNÍ.
  6. HARFA.
  7. BÍLÝ KALICH.
  8. NA LODI.
  9. DOLŮ!
  10. NENAUČIL JSEM SE ZPÍVAT...
  11. POZDNÍ KVĚTY.
  12. POZDĚ.
  13. SEN.
  14. ODPUŠTĚNÍ.
  15. DEN NA ZÁPADĚ DOHOŘÍVAL...
  16. CHVÍLE.
  17. DUŠE ŽENY.
  18. TOPOLY.
  19. HLUBINA.
  20. STARÁ MÍSTA.
  21. NÁVRAT.
  22. SRNY.
  23. BOLESTI.
  24. OSUD
  25. HODINY.
  26. JSOU DUŠE...
  27. SKÁLA.
  28. MEZI DVĚMA SVĚTY.
  29. SLEPÍ.
  30. MOUCHY.
  31. PONTE DEI SOSPIRI.
  32. MODLICÍ KNÍŽKA MÉ BÁBY.
  33. DOBRO A ZLO.
  34. LEGENDA.
  35. ZA KRISTEM!
  36. AUTO DA FÉ.
  37. KRISTOVA OBĚŤ.