HLUBINA.

Jan Rokyta

HLUBINA.
Tůň leží v zamyšleném kraji a na ní duma odvěká, tak stará, jako kořen bájí, jak utrpení člověka. K ní bílá bříza větve sklání a večer hvězd tam padá třpyt – a tichou stezkou místo laní tam lidské duše chodí pít. Však kdo se napil, věčně žízní a navždy život jeho klet, žár ohně duši jeho trýzní a po té vodě prahne ret. Kdo k tůni té se jednou schýlí, vždy duchem zpět k ní zaletí – zří, jak v ní plyne oblak bílý tam kdesi na dně v podsvětí. A v srdci divou touhu cítí se poddat sladké závrati – ó, v citů hlubinu se sřítí a život svůj v ní utratí! [39]
Básně v knize Světla a bludičky:
  1. PRSTEN.
  2. KVÍTÍ VE SNĚHU.
  3. VEŠLA JSTE V PŘÍTMÍ DRÁHY MOJÍ...
  4. MY JSME SE JIŽ DÁVNO ZNALI...
  5. KVĚTY POLNÍ.
  6. HARFA.
  7. BÍLÝ KALICH.
  8. NA LODI.
  9. DOLŮ!
  10. NENAUČIL JSEM SE ZPÍVAT...
  11. POZDNÍ KVĚTY.
  12. POZDĚ.
  13. SEN.
  14. ODPUŠTĚNÍ.
  15. DEN NA ZÁPADĚ DOHOŘÍVAL...
  16. CHVÍLE.
  17. DUŠE ŽENY.
  18. TOPOLY.
  19. HLUBINA.
  20. STARÁ MÍSTA.
  21. NÁVRAT.
  22. SRNY.
  23. BOLESTI.
  24. OSUD
  25. HODINY.
  26. JSOU DUŠE...
  27. SKÁLA.
  28. MEZI DVĚMA SVĚTY.
  29. SLEPÍ.
  30. MOUCHY.
  31. PONTE DEI SOSPIRI.
  32. MODLICÍ KNÍŽKA MÉ BÁBY.
  33. DOBRO A ZLO.
  34. LEGENDA.
  35. ZA KRISTEM!
  36. AUTO DA FÉ.
  37. KRISTOVA OBĚŤ.