ŠTÍTY

Marie Calma

ŠTÍTY
Jsou blízké v slunci dnes a bez tajemství dějů, jak rysy známých, drahých obličejů. Skal lysiny a jízvy splynuly v úsměv výzvy, jak říkaly by – nic ti nehrozí, jsou schůdné našich strží ochozy. A hledí úsměvně a bez pohnutí, krystalům podobny, jež tady ční jen proto, aby slunce odrážely – a v ranním vzduchu, který průzrační, nad krásou bděly. Stín, jezdec hbitý, dostih úpatí a letí výš; – ten úsměv uchvátí. Již mraky skryly jasných štítů lem, zpřísněly rysy jejich dotykem a v černi tíživé teď hledí štíty jako neživé v hru mraků, jež je odkrývá i cloní. 32 Teď slzy deště nebe na ně roní a štíty, podobny teď mohylám, hrozivě zvětšené a cizí za mlžnou clonou mizí. Již nejsou, zmizely, v síť temna zachyceny, jak nikdy nebyly by tady stály. Však slunce vyšlo zas, stín, jež je halíhalí, se rozpouští, je zlomen. Je vidět obrys pod paprsků lomem, jak probouzel by se. Sen – jaká tíž! Jsou spoutány – a náhle – zase blíž. Proud mraků odplývá jim nad hlavou, van bílých perutí – a v slunce dotknutí jak mocí čarovnou se mění děj. Jsou zase zde – na pokyn čaroděje – úsměvné, známé, drahé obličeje. 33
Básně v knize Tatry:
  1. NAD HORAMA
  2. TATRY
  3. V TATRÁCH
  4. MODLITBA
  5. ZEMĚ
  6. NA LESNÍCH CESTÁCH
  7. STROMY
  8. V PŘÍRODĚ
  9. OBJETÍ
  10. HORSKÝ POTOK
  11. LES ZPÍVÁ – – –
  12. MĚSÍČNÍ NOC
  13. ZÁNIK A VZNIK
  14. DEŠŤ
  15. V MÍRU PŘÍRODY
  16. NÁVRAT
  17. ŠTÍTY
  18. TRAVNATÁ CESTA
  19. DARY LESA
  20. HORY MOJE!
  21. STROM
  22. V STÍNU LESA
  23. BŘÍZKA
  24. SAMOTA
  25. VEČER
  26. HVĚZDNATÁ NOC
  27. JARNÍ
  28. LESNÍ CESTA
  29. V POLEDNE
  30. UČÍM SE
  31. LÉTO
  32. PŘÁNÍ
  33. ZELENÉ ŠERO
  34. DUŠE LESA
  35. POUČENÍ
  36. OZVĚNA
  37. ZMAR
  38. MLHA
  39. PODZIMNÍ
  40. SPÍCÍ ZEMĚ
  41. PODZIMNÍ ZLATO
  42. ZIMNÍ LES
  43. ODCHOD
  44. LOUČENÍ
  45. VĚZEŇ.
  46. NÁVRAT Z TATER.