HORY MOJE!

Marie Calma

HORY MOJE!
Hory moje, kdo se na vás zblízka zadívá, na smutek zapomene; srdce se rozzpívá, srdce se rozpomene na nádherných jiter horké pocely, na tiché večery provoněné, na měsíční noci, stříbrem orosené. Hory moje, kdo po vašich obrysech stoupá k oblakům podoben ptáku, jenž větrem vesluje, do bran ráje vepluje, když se vnoří do volného prostoru nad pohoří. Hory moje, vás stvořil Bůh, když litoval, že stvořil člověka; když se smiloval nad jeho bídou a malostí, stvořil vás ke své velkosti, abyste na nebesa člověku značily cestu, když klesá. 38
Básně v knize Tatry:
  1. NAD HORAMA
  2. TATRY
  3. V TATRÁCH
  4. MODLITBA
  5. ZEMĚ
  6. NA LESNÍCH CESTÁCH
  7. STROMY
  8. V PŘÍRODĚ
  9. OBJETÍ
  10. HORSKÝ POTOK
  11. LES ZPÍVÁ – – –
  12. MĚSÍČNÍ NOC
  13. ZÁNIK A VZNIK
  14. DEŠŤ
  15. V MÍRU PŘÍRODY
  16. NÁVRAT
  17. ŠTÍTY
  18. TRAVNATÁ CESTA
  19. DARY LESA
  20. HORY MOJE!
  21. STROM
  22. V STÍNU LESA
  23. BŘÍZKA
  24. SAMOTA
  25. VEČER
  26. HVĚZDNATÁ NOC
  27. JARNÍ
  28. LESNÍ CESTA
  29. V POLEDNE
  30. UČÍM SE
  31. LÉTO
  32. PŘÁNÍ
  33. ZELENÉ ŠERO
  34. DUŠE LESA
  35. POUČENÍ
  36. OZVĚNA
  37. ZMAR
  38. MLHA
  39. PODZIMNÍ
  40. SPÍCÍ ZEMĚ
  41. PODZIMNÍ ZLATO
  42. ZIMNÍ LES
  43. ODCHOD
  44. LOUČENÍ
  45. VĚZEŇ.
  46. NÁVRAT Z TATER.