LÉTO

Marie Calma

LÉTO
Kvetou zlatě velké lány, rozpuštěné vlasy klasů ovíjejí nespoutány mladá těla, jásot hlasů. Padly. Šlapou po nich s klidem, nikdo pro ně nezapláče, těžko, hořko sloužit lidem, hrají si jen na sekáče, každou krásu metlou raní, ničeho jim není líto, bez úsměvu hledí na nini, nedá-li dost plné síto. Domluvit se s nimi nelze – leda – když jim cestu v chatu bludištěm své vůně – zmatu. Tu pak, jako do vln moře žatva těl v mé klesne lože. 53 * * * Šla jsem travou a vřesem, byla jsem šťastna, byla jsem opilá lesem. Mýtina svítila bíle, byla jsem vzdálena bolesti na celé míle. Do korun nebe se dívalo, bylo jak moře. Srdce si zpívalo. 54
Básně v knize Tatry:
  1. NAD HORAMA
  2. TATRY
  3. V TATRÁCH
  4. MODLITBA
  5. ZEMĚ
  6. NA LESNÍCH CESTÁCH
  7. STROMY
  8. V PŘÍRODĚ
  9. OBJETÍ
  10. HORSKÝ POTOK
  11. LES ZPÍVÁ – – –
  12. MĚSÍČNÍ NOC
  13. ZÁNIK A VZNIK
  14. DEŠŤ
  15. V MÍRU PŘÍRODY
  16. NÁVRAT
  17. ŠTÍTY
  18. TRAVNATÁ CESTA
  19. DARY LESA
  20. HORY MOJE!
  21. STROM
  22. V STÍNU LESA
  23. BŘÍZKA
  24. SAMOTA
  25. VEČER
  26. HVĚZDNATÁ NOC
  27. JARNÍ
  28. LESNÍ CESTA
  29. V POLEDNE
  30. UČÍM SE
  31. LÉTO
  32. PŘÁNÍ
  33. ZELENÉ ŠERO
  34. DUŠE LESA
  35. POUČENÍ
  36. OZVĚNA
  37. ZMAR
  38. MLHA
  39. PODZIMNÍ
  40. SPÍCÍ ZEMĚ
  41. PODZIMNÍ ZLATO
  42. ZIMNÍ LES
  43. ODCHOD
  44. LOUČENÍ
  45. VĚZEŇ.
  46. NÁVRAT Z TATER.