JITŘNÍ.

Jaromír Borecký

JITŘNÍ.
Ty přišla jsi mi ve snu tak plaše stisknout dlaň, jak v lesní stezky těsnu se mihne bílá laň. Tě zlíbat skočím s lože, je síň však prázdna zas, jen jak by ještě vzduchem se třás tvůj zlatý vlas. Snu hebké to snad struny ze serafinských lyr – zpět všeptám sen ti slunný v jich zpěvů hvězdných vír. Však hrne-li to zoře již paprsky v boj s tmou, já po jich šípech pošlu ti jitřní píseň svou! 19