IMPROMPTU.

Jaromír Borecký

IMPROMPTU.
ZeŽe s bolem strávit okamžik, svět celý za to nestojí, kdys Háfiz děl, a za hlavu že čapka šáhů nestojí. Rád věřím králi myšlének, vždyť smutek náš, smích, slast i vztek za modravý kouř cigaret a koflík kávy nestojí. Je život dým, ten dým je sen, jenž hvězdami snad vyzlacen, leč za démanty hořkých slz a trpké nářky nestojí. Ba proti slovům mistrovým já s odvahou si směle dím, za číši vína žhavého ta komedie nestojí. 59 A přece – myslit bych se bál, že za mou trýzeň, za můj žal tvůj úsměv, drahá, jenž s tvých rtů mi časem slétne, nestojí. To malé za to rouhání by bylo každé pokání, spíš, Francesko, můj šedý verš za čtení tobě nestojí! 60