PÍSEŇ NA SKLONKU ZIMY.

Jaromír Borecký

PÍSEŇ NA SKLONKU ZIMY.
Že zima vrátila se a sníh se níží v pláň? Ach, ano, vločky zase ti budou líbat skráň. Již tém jich z okna zříme se snášet zemi v klín, kraj bílý tiše dříme jak skryt v tvůj mušelín. A přec tak, drahá, jásá mně v srdci jaro již, svou vůni v duši střásá a něžný žár, kde dlíš. Ne, jistě mne jen mýlí kraj zimní škraboškou. To motýli jsou bílí, sníh – tvoje ňadra jsou. 23