THUJE.

Sigismund Bouška

THUJE.
Skupinou obrovských medvědů v zahradě sedí thuje, v nehnutém civí posedu a vítr do nich duje. Zelené mechy kožichu zčechraně, nervosně víří, funějí v rychlém oddychu, na hlavách západ jim hýří. Nalehl větru prudký ráz, vrcholy těl jim zvrátil, zašuměl, zahučel trojí hlas, bručivě pak se tratil. A znovu vítr doráží, cuchá jim huňaté šaty, s divokou rve je kuráží, pevně však zarostly paty. Prudce se sněti rozhrnou, zelené svitne chvojí, hned ale jehlic obrnou husté se loubí spojí. A světlo západu tancuje, plápolá jejich zády, obrů tré tiše si notuje a stařecky kývají brady. 67