Na zbylý z hrobu skvost.

Augustin Eugen Mužík

Na zbylý z hrobu skvost.
Ó skvoste z hrobu vyvržený, kdo zloupit tě se odváží? Na hroudě ležíš země hříšné a na věčnosti zápraží. Kdo zvedne tebe, buďto zpátky tě vhodí, oči přimhouřiv, neb uschová tě do své rakve, na tebe mysle, dokud živ. [120]