II. Hvězdička vzešla na obzor –

Rudolf Pokorný

II.
Hvězdička vzešla na obzor –
Hvězdička vzešla na obzor –
oj, hvězdo, hvězdo moje! buď světlem mým, a paprsky nechť jsou mých písní zdroje.
A byly. Setkaly se dvě haluzky různých stromů, a byly celým světem si v tom svatém srdci – domu. A láska jim tu na oltář spustila věčné zdroje – což, příjemný to srdce svět, ten svět náš, hvězdo moje! [58]