XI. Já v zraku tvém čet’ pohádku,

Rudolf Pokorný

XI.
Já v zraku tvém čet’ pohádku,
Já v zraku tvém čet’ pohádku,
že jinoch k slunci putoval – a v cevách mojich horečný jakoby žár hned koloval.
A v srdci jako na jaře mých citů sněhy roztály, a v očích jako ve hvězdách tajemné světy zaplály. A v snivé hlavě orlice svým křídlem jasným zachvěla, a ve výsostech mysl má svou velkou lásku viděla. [67]