NAŠE POLE.

Antonín Sova

NAŠE POLE.
Kam dohlédneš, jdou dlouhé řady polí, z jablůněk přečnívají střechy chat. Lid zachutnal ti země drsnou solí a ty jej musíš, musíš milovat... Je krásné růsti na domácím poli, v též prsti, pod týmž sluncem laskavým. Být množstvím, jehož stejně šumí stvoly hovorem věčným s dávným Bohem svým. Být množstvím, jehož dobrota jest tvojí a jehož smích a pláč i zamlklost je tvou. Tě víra v život stejně s nimi pojí a citů úponky se stejně pnou. A stejně z prsti kořeny tvé ssají chladivou vláhu dřímajících sil. Tak všecka srdce stejná přání mají: vzít boží pokory i moci díl. 39
Básně v knize Zpěvy domova (in Spisy Antonína Sovy, svazek 11):
  1. ZPĚV DOMOVA.
  2. ČERNÁ PRSŤ.
  3. LES.
  4. MĚSTEČKO.
  5. ZVĚTRALÝ, STARÝ V POLÍCH STOJÍ DŮM.
  6. ČESKÁ DUŠE.
  7. ZEMĚ.
  8. ČERNOZEMNÍ SÍLA.
  9. ODJEZD VOJÁKŮ.
  10. VESNICE ZPÍVÁ PÍSEŇ SLUNEČNOU.
  11. MLÁDÍ JANA Z HUSINCE.
  12. NAŠE POLE.
  13. LOĎ.
  14. V NEBI U DĚTÍ.
  15. NA VSI.
  16. SVĚT JE TŘEBA PŘEORATI.
  17. CHATRČ CIVÍ K MODRÉ OBLOZE.
  18. VENKOVSKÝ HŘBITOV.
  19. CO ZPÍVALY ŽENY PEŘÍ DEROUCÍ.
  20. NÁVRAT K LÁSCE.
  21. HÔTEL V POHOŘÍ.
  22. POKUŠENÍ.
  23. SEN STŘEDOVĚKÝ.
  24. BURSA.
  25. PŘEDMĚSTÍ.
  26. ČEKAJÍCÍ PRAHA.
  27. ZÁPAS BOHŮ.
  28. PŘEDZVĚST ZLATÉHO BÁBELU.*)
  29. PÍSEŇ Z HLUBIN.
  30. NÁROD CESTOU KE SVOBODĚ.
  31. A MY VŽDY CÍTILI, ŽE VYTRVAT JE KRÁSNÉ...
  32. VIDĚNÍ.
  33. KOŘENY.
  34. Z HLUBOKOSTI.
  35. VLASTI.
  36. PÍSEŇ VÍTĚZNÁ.
  37. ČESKÁ ZEMĚ.
  38. A JÁ JSEM CHTĚL SE SVOU VLASTÍ Z MRTVÝCH VSTÁT...
  39. DVĚ VÝZVY.
  40. VOLÁM SI BRATRA.
  41. ČESKÁ PÍSEŇ.
  42. O SPRAVEDLNOST.
  43. PÍSEŇ STARÉHO ŽOLODNÉŘE.
  44. JEDEN Z MN0ŽSTVÍ.
  45. A TKLY SE MNE...
  46. DUCH JIŽ VZBUZEN ČEKÁ NA VZKŘÍŠENÍ.
  47. MUŽ S ŽENOU NA JEDNOM ČLUNU JELI SPOLU...
  48. VĚŘ, DUŠE KAŽDÁ...
  49. ZPĚV O HLASECH Z HROBŮ.