PÍSEŇ VÍTĚZNÁ.

Antonín Sova

PÍSEŇ VÍTĚZNÁ.
Blíží se noc a voní, jako když z primulí rudožlutých tichý smutek se roní. Skonejšený žal padá s hvězd. Srdcím matek hrozno jest. Nevíš, co otupěle tisíce podušek věčného spánku osud ti stele? Z tisíců smrti prosté k životu láska že roste? Zmládni, ó duše, pro radost vítězství krutou! Pokloň se v tuše: Po hrůzách smrti hřej, živote, rozdávej, přej! 98