LEM HORSTVA NADCHNUL MNE...

Irma Geisslová

LEM HORSTVA NADCHNUL MNE...
Lem horstva nadchnul mne. – Ó kterak vyprávět než melodií sladkou, že zpěvná česká zem’ v těch lesích šumících mou spanilou je matkou?! A čacký národ můj mým drahým přítelem, jejž miluju vším žárem, jejž mučeníkem zřím; hle, škůdce – dravý pták – jej divokým rve spárem – – Sem růže vonící, ať tiší palčivosť, – ty červené a bílé! a písně zazvučte, vy naše husitské, ať duch se vypne v síle! [77] A červánků až nach se zaskví nad horstvem, pak nechť můj dech se súží – v té písni vítězné, a vůni líbezné těch bělorudých růží...