PŘED TVÁŘÍ JANA HUSA.

Eliška Pechová-Krásnohorská

PŘED TVÁŘÍ JANA HUSA.
Slavíme tě, Mistře Jene, nad vítězné bohatýry, velký Čechu, ducha reku, tvůrce nových, lepších věků, jenž jsi za svobodu víry osvícené, očištěné pravdu božskou, výsost lidskou ztvrdil smrtí mučednickou. 78 Žádný světec na oltáři neoslaven takou září, jako ty, když tvoji kštici sžíhal plamen na hranici! Pravda byla berlou tobě, jížjiž moc žádná nepřelomí, stvořen Bohu ku podobě, Boha poznals ve svědomí. Nikdo nebuď ke lži louzen, čist buď kněz i člověk světský, pro víru však nikdo souzen, ale klaty šalby všecky. Jist svou pravdou, jsi se nebál církve tehdá všemohoucí, její hněv ať krev ti střebal, hájils Boha pro budoucí. Zbožňuje tě doba nová, zraky hrdě k tobě vzpíná, ctí tvé jméno, ctí tvá slova, na tvůj příklad zapomíná. Mnohý nadšenec – ó, víš-li? – z těch, kdo mní, že slouží světlu, pro toho, kdo jinak smýšlí, má jen pranýř, jed či metlu. Na odvetu protivníku, jemuž jiná pravda svata, brousí péro jako dýku, změněn v morálního kata. Jako církev neomylná přísný soud si osobuje, a čí mysl jinam schylna, toho klatbou kaceřuje. Názor, kterým sám se řídí, v dogma světí jako papež; běda, zví-li, po čem slídí: stezičkou že jinou šlapeš! Nejeden tak, nechať touží, Jene, být ti ku povděku, 79 vášnivě a slepě slouží modernímu středověku. S hesly volnosti se žene shýbat duchy pod jařmo, a tak bere, Mistře Jene, jméno tvoje nadarmo. Vrať se, jak jsi byl, tak smělý, ve své víře ustálen!.. Svými oslavovateli budeš snad – zas upálen.