Až po smrti.

Emanuel Lešehrad

Až po smrti.
Až budu spáti věčným snem, mé srdce z mojí hrudi vem a skryj je ve své náruči, snad narcis z něho vypučí. Snad bude zas, jak bylo dřív a možná, že se stane div, 18 že zvedne se mé obočí a úsměv ze rtů vyskočí a hvězdy zhaslých nadějí na obloze se zastkvějí.