Pláně.

Emanuel Lešehrad

Pláně.
Krajina je sirá. Smutek srdce svírá. Přišla krutá zima. Ves pod strání dřímá. Mluví duše ze sna, že prý země těsná. Překoceny saně, sněhy lehly na ně. Mlčí pláně, mlčí – na nich stopy vlčí. Slétají se vrány; hody uchystány. Kdosi z mraků hledí, ani slova nedí. Překoceny saně. Pláně! Pláně! Pláně!