Ráj duše.

Emanuel Lešehrad

Ráj duše.
Ty máš tak krásné, modré oči, z nichž mluví sladcí andělé, když hvězdy se svých trůnů skočí a loudí tóny na celle. Ty máš tak krásné, bílé dlaně jak vonné květy jasmínu, že chtěl bych dáti život za ně, když zřím je ležet na klínu. A když je vidím spínat v muce a oči jimi zastřeny, tu mním, že jdeme ruku v ruce hledati zlaté prameny.