Jeseň.

Emanuel Lešehrad

Jeseň.
Lesky světa, květů vůně, vše jsem prožil ve svých snech, nyní moje srdce stůně, neplač, trpět dál je nech. 19 Nechtěj plody, když jsou v květu, co je platno stále lkát, raději se poddat světu, nežli denně umírat. Pět chci smutnou píseň svoji, až vše listí opadá. Rána má se nezahojí. Je to smutná ballada!