MĚSÍC

Jan Opolský

MĚSÍC
Když měsíc vyplyne, sám dráhy své se zděsí, jak závrať umdlenou by za průvodce měl, jsou černý katafalk kol v záobzoří lesy; na loži strašnějším a chladnějším než kámen, jak hloubkou tišiny a nihilnosti zmámen jsi mrtvý neležel. Když měsíc vyplyne, je ledovatě siný, jak vlastní otravou když odbarví se květ, sám bezkrvý přec husté rodí stíny; jak lampa arabská, jež zastřena je gázem, jen žasem poutána, by nesestoupla na zemzem, se neustává chvět. Když měsíc vyplyne, je bezvětří stav sladký, pod bání arktickou loď pustá bez posádky. 62