Vilím a Vlada.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Vilím a Vlada.
Vilím. Kdybych hojnost zlata měl, všecko bych ti za odměnu za tvou lásku, malou cenu, dáti chtěl. Vlada. Srdce nikdý zlata mít nedychtělo v zbytečnosti, Umímumím s málem v spokojnosti živa být. Vilím. Kdybych panstvíčkami vlád, aneb měl jen mnoho statků, všeckybych ti bez ostatku hleděl dát. Vlada. Láska lásku odměnit může sama dle zásluhy; nelze jměním lásky dluhy vyměnit. Vilím. Pro tebe bych sy jen přál důstojenství, by sy čtenactěna skrz mne byla povýšena dál a dál. 78 Vlada. Mlč! vícbys mi nemohl dát, nežli cos dal, srdce svoje. Kdo ví? chtělbys o to moje potom dbát. S. Hněvkovský.