Trest neposlušnosti.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Trest neposlušnosti.
Mlíka hrnec obsadila, jehož děvka nepřikryla, svými málozběhlými matka moucha mladými. Snažnou ale péči měla, aby škody netrpěla mládež její; protož k ní velmi moudře takto dí: „Hleďte jako já, mé děti, vždy se kraje přidržeti; pakli neposlechnete, bídný konec vezmete. Příkladů vím na tisýce, že se žádná z mlíka více moucha nenavrátila, jak se do něj pustila. Věřtež mi a poslechněte, jestli zkázy ujít chcete; nechceteli bědovat, pozdě zpoury litovat.litovat.“ 29 Mníc však jedna moucha mladší, že jest prostřed mlíko sladší, na vejstrahu nedbala, žváti takto počala: Čehožbych se měla báti? což se pak mi může státi? vždyť snad v mlíce o nohu, neb krk přijít nemohu. Nuže, kdož má kuráž v těle, ať mne následuje směle! užívejmež radosti v věku svého mladosti! Stará volá: „dej sy řícy, když tě moudřejší chce střícy od neštěstí jistého, nelez sama do něho.„něho.“ Mladá zhurta: „ej, což sami staří moudří jsou, že s námi vždy jen chtějí mudrovat, vší nám radost zbraňovat?zbraňovat?“ 30 Matka prosý: ale děcko, tvrdošijné přesto všecko, jak sy nejprv smyslilo, do mlíka se pustilo. Zde se hodlá náležitě dobře míti; ale hbitě místo sladké radosti, následují ouzkosti. Neboť ouve! mlíčné moře pod tělem se mouchy boře, zhltit hrozý ubohou; sestry pomoct nemohou. Pomáhá sy tedy sama, nožkami y křidýlkama do mlíka se opírá, ven se z něho vydírá. Vše to však nic nespomáhá, Tížetíže těla sýlu zmáhá. Nelze z mlíka vyplouti, musý předc jen zhynouti. 31 Lež teď moucho! při tvém hrobě vzýt chcy naučení sobě, jak se děje zpurnému děcku neposlušnému. Jan Zabřanský.