TICHÝ DÉŠŤ

Xaver Dvořák

TICHÝ DÉŠŤ
Padá v pole němá, v listech ani šum; vděčně pije země k bylin kořínkům! Jako tichý oddech po starostech zlých, zasládlo to v plodech a květ, ten se zdvih’. Jak by setřel vrásky s čela přírody, vše je úsměv lásky, plno pohody! Usmívám se spolu, v srdci blaho, klid, musilo v ně dolů také zavlažit! Milosti déšť tichý ráčil se tam snést; teď ty jeho líchy teprv budou kvést! 12