DEN MILOSTI

Xaver Dvořák

DEN MILOSTI
Mřížové okno, za ním vzdech, okovy s rukou visí; jen slzy svoje proudit nech, tak drahé jsou ty rysy! Ty znáš je, hladily tvou skráň ty ruce v sebe spjaté; ó sladký čas! co dal bys zaň, za štěstí vrchovaté! Ta krutá pouta rozbít moc’, v pocelech zkrušit žhavých a v jasný změnit den tu noc v žaláře stínech tmavých! Ty slzy v očích vysušit a vrátit úsměv tváři, a jak by chtěl tvůj něhy cit, skráň ovít svatozáří. – Slyš! modlitby jak kladiva v okovy, žalář buší; je slavný den dnes hřbitova – omilostněných duší! 66