TAJEMSTVÍ ZEMĚ

Xaver Dvořák

TAJEMSTVÍ ZEMĚ
Chléb bílý ve monstrance svatozáři to nebeského Krále skromný byt, oň nebe se zemí se v touze sváří, však zvolil mezi námi stan svůj mít. Nás vykoupil své duše drahou cenou, jsme jeho slavná trofej vítěze; až s hrobů kamenné se desky zvednou, chce s námi slavit triumf posléze. Až do té chvíle s námi být chce sdílný, sloup Israelův před námi se nést a v poušti života chce neomylný nás bezpečně vést ve bludišti cest. Chce mannou být nám s nebe sstupující a pokrmem být pro tajemný Hod; chce žízni zázračnou být za studnici, bok skály za pramen být živých vod! Ó zvoňte zvonky, zvony strmých věží, i ňader rozhoupaných srdce ples; ať v cesty jeho lilije mu sněží a růže purpur prostírají dnes! 63