PROBUZENÍ ZEMĚ

Xaver Dvořák

PROBUZENÍ ZEMĚ
Jde jaro, hnul se led, je nebe úsměv sám a s duše stín se zved’; jde jaro a jde k nám. Strom pučí, strom i keř, skřivan se v azur zdvih’; i ty se zvedneš, věř, kam skřivan nedostih’. Vzduch čist je a křišťál sám, jak víno opojí; ty chvíle sladké znám: růst novou nadějí. Zas cítit mízu hnát do kmene v každou snět, když v duši život zvad’, zas nový rozvíjet! Jde jaro, hnul se led, sám úsměv nebe je i s duše stín se zved’ a klíčí naděje! 9