VE JMÉNU OTCE I SYNA I DUCHA SVATÉHO!

Xaver Dvořák

VE JMÉNU OTCE I SYNA I DUCHA SVATÉHO!
Poprvé tys mou ruku, matko, vedla, s tebou jsem říkal slovo za slovem; vzpomínka na to lety nevybledla a dosud ještě svítí v srdci mém. Tisíckrát potom znamenal jsem znovu své čelo, rety i svou vroucí hruď; zázračný za amulet ta je chová v života osudech až doposud. Bylo to válečné jak moje heslo, jež vojín křikne hrdě do bitev, v bouři to bylo lodi mojí veslo, když beznadějí stydla ve mně krev! Byla to modlitba má ve běd znoji, bolesti důvěrný jak doprovod, bylo to díkuvzdání duše mojí a v míru utěšení sladký hod! Bylo to s tebou, matko, rozloučení v bolestné chvíli kdysi naposled; bude to slední moje pozdravení, až budu jednou zem sám opouštět! 47