A ty...

Albína Dvořáková-Mráčková

A ty...
Tys v ní svých hledal obraz snů, svůj něžný cit jí’s věnoval, k ní ses co děcko přitulil, v ní jen svůj zřel jsi ideál; a ona tebou pohrála, hled její jiné lákal, tvému se bolu vysmála – a ty – jsi pro ni plakal. Tys bloudil kolem jako stín, ve tváři tajný vryt tvůj žal, snils o životě ztraceném – a schůzkám jsi se vyhýbal; děv pestrý kruh tě nejímal, jich hled tě marně lákal – mých slz jsi sobě nevšímal – a pro ni jen jsi plakal.