Já bych ti ráda uvěřila.

Albína Dvořáková-Mráčková

Já bych ti ráda uvěřila.
Ty jsi mi vyznal lásku svou, a lásku mou jsi žádal, však nedůvěry duši mou traplivý cit ovládal; a teď mysl má slabá, mladá, těžkou nese úlohu – já bych ti uvěřila ráda, ale žel – já nemohu. Budoucna obraz žalný mi před očima se míhá, noc temná s mraky valnými, a bouře bouři stíhá; však tvá mi kreslí mysl čilá jasného blaha oblohu – já bych ti ráda uvěřila – – ale žel – já nemohu! 40