Naposled.

Albína Dvořáková-Mráčková

Naposled.
Krvavě slunko zapadalo, černý se nad ním vznášel mrak – krvavě srdce zaplakalo, zkalil se rmutem jasný zrak. V dáli to hromem zahlušilo, že pozatřás se šírý svět – v blízku to srdcem zabušilo, jak kdy se loučí – naposled.