Mé písně.

Albína Dvořáková-Mráčková

Mé písně.
Já sbírám ty drobty poesie, jež v skutečnu najdu rozseté: spojíc s nimi mládí illusie protkávám si žití děvčete. 63 Sporé jenom, sporé drobty její, mezi pískem málo zlatých zrn, zřídka v rumu drahokamy tlejí – málo jenom růží – mnohý trn. Přec je sbírám: nechť úsměšek skáče kol rtů mnohých – to mne nemate, těch dnů mládí, těch dnů smíchu, pláče zpoměnky si skládám květnaté. Až se na života žhavém palu peruť ducha mého rozplyne, zbudou mi z všech mládí ideálů písně mé – ohlasy jediné.